Dom neďaleko Kirigakure

Tajný dom Yuuki Botan
Je obklopený vysokými stromami a vzadu je jazero.

Doběhli jsme i na tygrovi k dobře skrytém domu, u kterého bylo i jezero a byl celý obklopen stromy. Jen jsem si to tady pořádně prohlížel, ale stále se držel Yuuki. Popravdě, bylo mi takhle tepleji, protože příjemně hřála, ale snažil jsem se, aby to nebylo moc nápadný.

Tiger prešiel zozadu, vyšiel na verandu kde som spolu z Akiom zosadla. Otvorila som dvere vzadu a znovu som chytila Akia za ruku. Tak a sme tu ... zakúrim v krbe dobre? Poviem, diela sa chopil Saah. Nakládla som do krbu drevo a on ho zapálil, ukázala som Akiovi nech si sadne na vankúš bližšie ku krbu. Idem ti spraviť ten čaj dobre? Usmejem sa a pustím ho. Odkráčam do kuchyne kde sa pustím do príprav.

Zesedli jsme z tygra a hned mě Yuuki chytila znovu za ruku a zavedla dovnitř do domu. Ukázala mi, kde si mám sednou a já jen přikývl a s radostí se posadil a sledoval, jak připravují oheň v krbu. Potom mě pustila a že půjde připravit ten čaj."D-dobře..." Vyšlo ze mě a hned jak odešla, tak jsem se začal všude rozhlížet. Nohy jsem si dal na vrch a schoval pod sebe. Plášť jsem si celý obmotal kolem sebe a pohodlně se opřel. Lezlo mi jen pár pramínku na půl uschlých vlasů, jinak byla moje celá tvář zahalená a i s tělem zabalená. Mohlo to vypadat dost komicky, ale takhle mi bylo dobře.

Čaj som uvarila pre nás oboch, dala som doň cukor a priniesla som mu ho. Je ti už teplejšie? Tu máš napi sa ... Usmejem sa naňho a podám mu čaj. Saah, prosím ľahni si za Akia dobre? Nechceme aby ochorel ... Usmejem sa na tigra a ten spokojne zavrčí a urobí ako som povedala.

Jen jak se u mě objevila s čajem, tak jsem se pousmál a rád si ho převzal. NA její otázku jsem lehce přikývl a napil se. Byl opravdu dobrý a hlavně horký! "Děkuji..." To už jsem nekoktal. Potom poslala toho svého tygra, aby si lehl za mnou. Já se jen usmál, protože takový zvířata jsem měl opravdu rád a navíc, měl nádherně měkkou a teplou srst. Když si lehl, napadlo mě se o něj opřít. Byl jsem si prvně trochu nejistý, ale jeden pohled do jeho velkého obličeje mi stačil, abych získal patřičnou odvahu.
Jeho srst byla opravdu měkká a příjemná na dotek a jeho hruď se zvedala při každém nádechu a pak zase klesala. Bylo to opravdu příjemné. Znova jsem se napil čaje a hned na to se usmál na Yuuki. Druhou rukou jsem začal tygříka škrabat na břiše, protože jsem prostě neodolal!

Usmiala som sa a ľahla som si na kožušinu ktorú som mala rozprestrenú pred krbom. Takto je to príjemné ... je tu príjemné ticho nie? Poviem len tak. Môžeš tu prespať ... Dodám potom.

"Ano... to je..." Znovu jsem se pousmál a hodil do sebe poslední doušek čaje a hrnek postavil vedle sebe."Děkuji za čaj a taky, že tu teda můžu zůstat..." Přemýšlel jsem, jestli mě budou doma vůbec shánět. Ale aspoň tentokrát budou mít důvod, proč na mě řvát..."Ehm..." Podíval jsem se na toho tygra..."Mohl bych na tobě takhle zůstat? Prosím..." Podíval jsem se i na Yuuki. Z tohoto místa se mi nechtěl stávat. Bylo mi příjemně teplo jak ze předu, tak i zezadu a vážně ta jeho srst... Prostě to bylo lepší, než jakýkoliv plyšák. Hlavu jsem otočil na bok a jakoby si na něj lehl a ruky na něj položil a víc se přitáhl. Ještě jsem neměl v plánu spát, ale na chvíli jsem zavřel oči a užíval si ten klid a pohodlí, které jsem doma nikdy nezažil.

Saah spokojne zavrčal a pritúlil sa k nemu. Odkráčala som pre deku a prehodila som ju cez nich. Pohladkala som Akiho po vlasoch. Oddýchni si ... zajtra budeme trénovať ovládanie vody ... Vezmem hrnčeky a odídem do kuchyne. Umyjem ich a odložím ich. Jeho rodina sa bude strachovať, neviem ako to u nich chodí ale pýtať sa by bolo ... neslušné. Nech si oddýchne ... Ak by zaspal Saah by ho odniesol do postele, mala som na pláne aj tak večerný tréning. Odišla som ku krbu a udržovala som oheň.

Slabě jsem přikývl a byl rád, když se Saah ještě víc přitulil. Bylo mi s ním příjemně a s Yuuki taky. Když jsem ucítil deku, tak jsem se zamotal ještě pořádně i do ní. Tohle byl určitě nejlepší polštář, na kterém jsem mohl ležet. Ale nejvíc mě potěšilo, jak mě pocuchala vlasy jako by mě to dělala máma, kterou jsem nikdy neměl.
Někdy jsem ještě pootevřel oči a podíval se na Yuuki, ale únava na mě doléhala čím dál tím víc a já se jí už ani nebránil. Naposledy jsem pohladil tygříka a pak už se jen propadl do té sladké říše snů. Po chvíli mohlo být slyšet už jen moje slabé, ale pravidelné oddychování. Na tváři jsem měl spokojený úsměv a přes tvář mi přepadali jemné pramínky vlasů. Dál už jsem nic prostě nevnímal...

Ako Saah ucítil že Aki zaspal, zdvihol sa a vzal si ho na chrbát. Odniesol ho do mojej izby. Položil ho na posteľ a ľahol si k nemu. Oboch som ich zakryla dekou a pre istotu aj perinou. Dobrú noc, krásne sny ... Znovu som sa usmiala. Odkráčala som von z domu, slabo pršalo. Posadila som sa na kameň v záhrade a uvolnila som sa. Skúšala som sa vycvičiť na senzibila. Meditovala som.

Na posteli jsem se ještě trochu zavrtěl a přitáhl si víc deku. Potom jsem jen vydal nějaké tiché zavrnění a objal tygříka a jakoby se vsunul víc pod něj. Teˇuž jsem byl spokojený a mohl spokojeně spát...

Ja som v ďaka nibimu teraz našiel Yuukinu chakru .

Aj keď som teraz vyzeral tak trocha takto ale akosi som nič nevidel nepoznal som to tu preto som šiel len za chakrou .
Ale mal som v pláne Nibiho hneď teda jeho chakru prestať používať hneď po tom čoby som vedel kde som XD.

Ucítila som ho, avšak kýchla som si. Bolo mi trochu zima no vedela som že niekto prišiel. Minao ... ? Povedala som do ticha. Stála som tam a čakala som že príde. Nechcem zobudiť Akiho, Saah by ho mal pekne uspať ...

Ja som ju začul sluch som mal dobrý .
Chakra sa zomňa rozprestrela do okolia a fialová čiara na tvári aj červené oči zmizli .
Ja som sa už dostal k nej .
Preto som k nej už pomali dokráčal .
"Je ... naozaj ťažké ťa nájsť ."

Zasmejem sa, našťastie mi nie je vidieť aj slzy, skrýva ich dážď. Ani neviem prečo som sa rozplakala. Prišla som k nemu bližšie. Tak aspoň niekto ma nájde nie? Usmejem sa.

"Tak ... predsa len teraz ... si ťa len tak utiecť nechcem nechať .... akosi často mi utekáš už 2x .... "
Poviem a prezerám si ju .
Naozaj som to v tom daždi teraz nespoznal .
"Ochorieš ak ostaneš na daždi ... "

Prišla som k nemu ešte bližšie. Zvládla som aj horšie ... nie? Usmejem sa naňho.

Ako prišla ešte bližšie tak som ju oboma rukami zobral okolo pasu .
"Yuuki ?
Som trocha teraz zmetený ... a chcel by som vedieť .... že či by si chcela byť somnou ... viac než normálne .. teda než to bolo predtým ."
Trocha ťažko sa mi hľadali slová ale chcel som to povedať nechcel som toho ľutovať aby som nevedel ako to bude .

Po celý čas čo rozprával som sa naňho pozerala. Chcela ... viac než to ... viac než chcela Minao. Usmiala som sa. A ty ... ? Chcel by si? Ja a ty ... Som nemotorná ... si lepší vo všetkom než ja ... umm ... Kusla som si do pery a sklonila som hlavu.

Zdvyhol som ruku a mojími prstami som chytil pomaly prstami jej bradu a zdvihol ju tak aby sa mi pozerala k tvári .
"Možno si nemotorná ale od toho budem tu aby som si tu na teba dal pozor ."
Ako som to dopovedal sklonil som sa k nej a stvrdil som to jemným bozkom .

Postavila som sa na špičky a ruky som mu ovinula okolo krku. Bozk som mu oplatila. Potom som sa odtrhla lebo som si musela kýchnuť. Prešla som si rukou vo vlasoch.

"Ja som ti hovoril že ochorieš nie ?
A vidíš tak sa aj stalo ... ty tu vlastne bývaš ? "
Pýtal som sa potichu .
Pritom som sa poobzeral na miesto kde som .

No toto malo byť také ... menšie prekvapenie ... tento domček bol opustený, ja som si ho prerobila ... Usmiala som sa. Teraz u mňa spí môj študent, ale ... chceš ísť ďalej? Spýtam sa ho, nečakám ale na odpoveď rovno ho ťahám dnu.

Ja som mieril teda za ňou dnu .
"Hmm ako vždy vidím že ty si to vieš vždy poriadne zariadiť ... "
Obzeral som sa stále mala to tu pekné .
"Od kedy máš študenta ? ?"
Podivil som sa