Tréninkové místnosti

,,Medici." cvrnkla jsem ji do nosu a usmála se. Zápas mě uvolnil. ,,Měla bys za nimi zajít, Yuuki, než se jed rozšíří. Pomoci ti mohu, ale zase tak moc velké znalosti nemám." pokývala jsem hlavou. ,,Ale s jedy stále pokračuji. Mám dva druhy a snažím se vymyslet další. Ony se ty mrchy při misi hodí." ušklíbla jsem se a dala si na stranu pár pramínků vlasů, abych na brunetku před sebou lépe viděla.

Niee do nemocnice ani za medikmi nie nie nie! Vyplazím jej jazyk. Voda mi pomôže ... nech začne pršať ... chcem dážď ... Otočím sa na chrbát a zavriem oči.

Povzdychla jsem si. S ní nepohne ani jeřáb. Je jak skála, když si něco usmyslí.
,,A to jsem chtěla uschnout." odfrkla jsem si, nicméně jsem znovu použila Hijutsu: Kirisame, abych způsbila déšť, který si Yuuki přála. Opřela jsem se zády o kmen stromu a zaklonila hlavu a deštěm si nechala kropit obličej.

Prestala som používať Suitongun a natiahla som ruku pred seba. Arigato ... Pošepkala som a zavrela som oči, ruka mi bezvládne spadla na zem a ja som začala nasávať vodnú energiu.

,,Betsuni." odpověděla jsem jí a zvedla se. Došla jsem si k protějšímu stromu, kde na zemi ležela má maska. Nasadila jsem si ji a o strom se opřela a sledovala dívku s hnědými vlasy pár metrů před sebou. Vracela sem se do normálu, opět tu byla ta chladná Hitomi. Starat se o ostatní, to je můj úděl na tomto světě...