Kancelář Tsuchikageho

"Každí vie niečo."
Sedel som si na stole.
"Takže zrejme dám ohlásiť Reinu. No nejakú misiu pre teba by som mal zohnať."

"Záleží jen na Vás...co mi dáte za práci...nebo mám trénovat nové techniky?" zeptám se.
"Poslední dobou jsem se neučil nic nového...jen vylepšoval to stávající..." dodám.

"Zatiaľ bude najlepšie, ak budeš trénovať. Potom ti dám nejaký tým, neboj sa, sensei nebudeš, bude to jednorázová zostava, ktorú povedieš na misiu."
Stále som si sedel na svojom mieste.
"Dovtedy máš teda, okrem tréningu voľno."

Lehce se zavrtím "Jak si přejete,šéfe" řeknu na to co mi řekl Tsuchikage.
"Jo...než odejdu..nemáte nějakou zajímavou techniku...už dlouho jsem do svého arzenálu...nic nového nepřidal...nejlépe zemskou techniku...kdyby byla možnost" zeptám se překvapivě normálním tonem.

Riadne som si prezrel ninju v mojej kancelárii.
"Nejakú techniku so zemskou podstatou, hmm?"
Vyceril som zuby.
"Niečo by tu bolo."

Usměji se mírně sadisticky "Kdyby byla možnost,nějaká...jak to říct...bojovější technika...nejsem ten typ který si s protivníky hraje" řeknu sebejistě.
"Čím dříve je nepřítel eliminován...tím lépe" řeknu s radostným leskem v očích.

Začal som sa smiať.
"Potom je táto technika pre teba ako stvorená."
Chvíľku som mlčal.
"Vďaka tejto technike dokážeš súpera dostať do kolien jedným úderom."

Radostí div nezačnu skákat,ale ovládnu se,nejsem již děcko "Tak to je výborné,jedná rána...hmmm již se nemohu dočkat" zašklebím se.
"Předpokládám,že dostanu učební svitek...tedy myslím aspoň" zeptám se pro jistotu.

Zamyslel som sa a rukou si podoprel bradu. Potom som len prikývol.
"Áno, tak to bude lepšie. Ako kage nemám veľa času trénovať ninjov, takže bude ľahšie napísať ti zvitok."

"Jistě navíc mě trénink o samotě nevadí...spíš mi vyhovuje" vyjádřím se ke slovům šéfa.
"Asi poslední otázečka kdy se mohu na ten svitek těšit?Hned nebo mám přijít později?" řeknu netrpělivě.

"Máš šťastie!"
Obišiel som stôl a zo zásuvky vzal zvitok.
"Napísal som ho už dávnejšie, ale ninja, ktorý ho mal dostať sa nevrátil živý z misie, tak mi ten zvitok len tak ostal."
Prišiel som bližšie k chuuninovi a zvitok mu podal.

Přijal jsem svitek od Tsuchikageho a schoval jej do útrob oblečení "Děkuji velice,nu nic půjdu a nebudu Vás déle obtěžovat" dořeknu a lehce se ukloním a vydám se ke dveřím,otevřu je zmizím na chodbu a zavřu za sebou.

(Přesun domů)