Kancelář Kazekageho

Seděla.. no spíš ležěla jsem v křesle, nohy jsem měla hozené na parapetu okna, nechávala se ovívat chladným pouštním větrem a se zapálením sobě vlastním jsem hrála novou videohru. Zaujatě jsem přehazovala lízátko ve své puse-pravo-levo-pravo-skousnout!
"Game over!" ohlásil přístroj hlasitě.
"Sakra!" vzdychla jsem a hodila hru do šuplíku ve stole. Potom jsem si vzala časopis, který ležel hned vedle a začetla se do něho. Komu by se Hideki-chan nelíbil?!

Jako obvykle se dneska v ANBU centrále nic neobvyklého nedělo, nechala jsem to proto na ostatních a šla si jednoduše popovídat. Občas i to je potřeba!
Nějak jsem se neobtěžovala klepáním, prostě jsem se z písku objevila přímo před PiliKKou. Posadila jsem se na hranu jejího stolu a nakoukla jí přes rameno. "Sugoi! Zrovna tahle scéna se k nim přímo hodí!" Dodala jsem a zasněně se pousmála Prst jsem zabodla do levého horního rohu na jednu velice zajímavou scénku. ".. že?" Dodala jsem místo typického ahoj, doufala jsem, že jsem jí nevyděsila.

Těžce zabraná do Hidekiho a jeho yaoistických orgii jsem si jí ani nevšimla. Teprve, když se najednou z nenadání na papíře objevil cizý prst, vyjekla jsem a skoro přepadla s židlí na druhou stranu. "Baaka!" zabručela jsem a podívala se na to co ukazuje. Srdce mi poskočilo. "Že jo?! Hide-chan už KONEČNĚ zjistil, jak Yasu-chan miluje a teď to spolu dělají všude, kde to jde!" zahihńala jsem se. "Skvělej díl!" usmála jsem se a položila ho na stůl, abych i s židlí oběla 360° a podívala se na ní. ůA co tu vlastně děláš..? Nemáš někde.. co já vím, chytat na můj povel zločince?!"

Usmála jsem se a zaklimbala nohama ve vzduchu. Podepřela jsem si bradu rukou, ANBU masku u pasu. "Vesnice je v bezpečí, prozatím žádné nebezpečí nehrozí. Kdyby cokoliv dají mi vědět. Navíc je to tam celkem nuda, o výcvik nováčků se starají jiní, tak já se tu tak flákám a napadlo mě pozdravit starou známou!" Zakřenila jsem se na ní, ten fakt, že jí vídám každý den jsem celkem s přehledem opomněla. "Co ty? Naše Kazekage-sama? Zahrabá do papírů nejste a já mám hlad!" Zkonstatovala jsem.

"Víš... to tvé využívání mé osoby je vážně hrozné!" povzdychla jsem si a Hideho schovala do šuplíku. "Takže to vidím na dva rameny... co?!" pousmála jsem se. Oblékla jsem si svůj plášť, několikrát si v zrcadle překontrolovala, že vypadám, tak jak chci vypadat a potom jsem kývla na Yo. "Tak poj´d, nebo to platíš ty!.. Což nevím z čeho!" konstatovala jsem suše a podržtela jí dveře, aby mohla projít.

"No.. Od tebe dostávám peníze, ne? Jenže zdá se, že pokladna Suny putuje.. Někam jinam!" Zakřenila jsem se a při zmíňce o dvou rámenech jsem se začala usmívat ještě víc. "Jasně, tak na co tady čekáme?!" Začala jsem a vyletěla bleskově z kanceláře. Budovu jsem taky zmákla za pár vteřin a mířila s radostí do ulic. Vidět mě takhle ostatní, nevěřili by tomu, kdo jsem. Ale v tu chvíli mi to bylo fuk, aspoň na chvíli jsem mohla být naprosto přirozená.
(Přesun.)

Povzdechla jsem si. Jak ta holka mohla vyrůst v naší rodině... to fakt nechápu! Zavrtěla jsem hlavou a zamknula v kanceláři. Narozdíl od ní jsem šla klidně, já nikam nepospíchala, hlad jsem taky neměla, prostě jsem si šla pomaloučku dolů.
"Až se dožiju dne, kdy mě pozveš ty, sním svůj kage klobouk!" ušklíbla jsem se a následovala ji.
(Přesun)